Co mě překvapilo na životě v Irsku

Během svého tříměsíčního pobytu v rámci Erasmu jsem měl možnost poznat každodenní život v Irsku, konkrétně v Corku. Člověk samozřejmě očekává, že Irsko bude jiné než Česká republika, ale některé rozdíly si uvědomíte až ve chvíli, kdy tam skutečně začnete žít.

Jízda na druhé straně

Jednou z prvních věcí, na které jsem si samozřejmě musel zvyknout, byla jízda vlevo. Zní to jednoduše, ale musíte si dávat pozor i při obyčejném přecházení silnice. Vaše instinkty vám říkají, abyste se podívali směrem, odkud by v České republice přijížděla auta, a pak si uvědomíte, že v Irsku je to naopak.

Autobusy mají vlastní jízdní řád

Místní autobusová doprava pro mě byla další zajímavou zkušeností. Autobusy v Corku mají své jízdní řády, ale jejich skutečný čas příjezdu se od nich může poměrně výrazně lišit. Někdy přijedou pozdě, někdy nepřijedou vůbec a člověk začne přemýšlet, jestli autobus vůbec existuje, nebo jen čeká na správnou fázi měsíce.

Poměrně rychle jsem si na to musel zvyknout, protože pokud potřebujete někam dorazit v konkrétní čas, není vždy nejlepší strategie spoléhat se pouze na jízdní řád nebo aplikaci.

Všechny domy vypadají skoro stejně

Jedna z věcí, které jsem si v Corku všiml, byla podobnost mnoha domů. Velká část města se skládá z podobných řadových domů, kvůli čemuž jednotlivé budovy začnou snadno splývat.

Představte si tedy situaci, kdy jste si dali pár drinků v hospodě a snažíte se najít správný dům. Když několik sousedních domů vypadá téměř stejně, může být překvapivě snadné skončit u špatných dveří. Neříkám, že to vychází z osobní zkušenosti, ale slýchával jsem o tom poměrně často.

Irština je všude

Překvapilo mě také, jak často jsem se setkával s irštinou. Přestože je angličtina hlavním jazykem používaným v každodenním životě v Corku, irštinu můžete vidět na cedulích, nápisech a dalších místech ve veřejném prostoru.

Z nějakého důvodu jsem si jí nejvíce všímal právě v autobusech. Setkal jsem se s řidiči, kteří mezi sebou mluvili irsky nebo ji používali v běžné konverzaci, což pro mě bylo poměrně překvapivé. Najednou byl jazyk, který jsem si dříve spojoval hlavně s nápisy, používán v běžném životě přímo přede mnou.

Počasí se velmi rychle mění

Jednou z nejvýraznějších součástí každodenního života bylo počasí. Cork se nachází blízko moře a počasí se zde mohlo neuvěřitelně rychle měnit. Jeden okamžik mohlo svítit slunce, o chvíli později začalo pršet a následně se počasí zase změnilo.

Člověk se rychle naučí, že když ráno vidí slunce, neznamená to, že bude za hodinu stále svítit. Vítr od moře mohl být také poměrně silný, takže počasí působilo ještě intenzivněji.

Lidé jsou mnohem otevřenější

Jedním z největších kulturních rozdílů pro mě byl způsob, jakým lidé komunikují. Irové mi připadali znatelně otevřenější, než jsem byl zvyklý z každodenního života v České republice.

Nebylo neobvyklé, že mě někdo náhodně oslovil na ulici, v obchodě nebo při čekání na nějakém místě. Člověk nemusí někoho nutně znát, aby s ním jednoduše začal konverzaci.

Small talk je v Irsku velmi přirozenou součástí každodenní komunikace. Pro Čecha to může být zpočátku trochu nezvyklé, protože vůči cizím lidem býváme poněkud rezervovanější.

„How Are You?“ není vždy otázka

Dobrým příkladem je fráze „How are you?“. Můžete ji slyšet jednoduše jako součást pozdravu. Nemusí to nutně znamenat, že druhý člověk očekává podrobné vysvětlení vašeho současného psychického nebo fyzického stavu.

Po nějaké době jsem si na to zvykl a začal jsem tuto frázi vnímat spíše jako přirozenou součást pozdravu než jako skutečnou otázku.

Viditelnost LGBT

Další věcí, které jsem si v Irsku poměrně výrazně všiml, byla viditelnost LGBT symbolů. Duhové vlajky a další symboly podpory bylo možné vidět na různých místech ve městě, včetně obchodů, podniků a veřejných prostor.

Ve srovnání s tím, co jsem byl zvyklý vídat v České republice, mi tato viditelnost připadala jako mnohem výraznější součást každodenního prostředí.

Recyklace je viditelnější

Také jsem si všiml většího důrazu na recyklaci a třídění odpadu. Různé typy kontejnerů a způsoby třídění odpadu jsou viditelnou součástí každodenního života a člověk si jich začne poměrně rychle všímat.

Hospoda je víc než jen hospoda

Dalším velkým kulturním rozdílem pro mě byla místní hospodská kultura. Irská hospoda nepůsobí jen jako místo, kam lidé chodí na pivo. Je především společenským místem, kde se lidé setkávají, povídají si a tráví spolu čas.

V mnoha hospodách také pravidelně hrají živé kapely. Hudba proto není jen hudbou v pozadí, ale přirozenou součástí atmosféry. Člověk si jednoduše může sednout s přáteli, dát si něco k pití a poslouchat živou irskou hudbu.

Kráva, která je snad úplně všude

Jednou trochu náhodnou věcí, které jsem si během svého pobytu všiml, byl opakující se motiv krávy. Objevoval se na různých ilustracích, v reklamách a na dalších místech tak často, že jsem si ho začal spojovat s celkovým charakterem Irska.

Možná to není nijak důležité, ale právě těchto drobných detailů si člověk začne všímat, když někde žije, místo aby tam pouze přijel jako turista.

Co se mi líbilo nejvíc

To, co se mi na životě v Irsku nakonec líbilo nejvíce, byly právě tyto malé rozdíly. Nešlo jen o jízdu vlevo nebo o používání angličtiny. Bylo zajímavé sledovat, jak jinak fungují každodenní věci – veřejná doprava, počasí, komunikace mezi lidmi, vzhled ulic i způsob, jakým lidé tráví své večery.

Po třech měsících jsem si na mnoho z těchto věcí začal zvykat. Teprve po návratu do České republiky jsem si znovu uvědomil, jak moc se některé z nich lišily. Právě tyto každodenní detaily se nakonec staly jednou z nejzajímavějších částí mého Erasmus pobytu v Corku.